Neboli coping mechanismy, které fungují
- Jakákoli ritualizovaná činnost zvyšuje pocit jistoty a bezpečí (společná – stolování i individuální – procházka se psem)
- Vytyčení cílů, co chci v rámci dne/době karantény udělat: vytvoření si seznamu a jeho postupné odškrtávání/ nalezení si smysluplné práce doma (jarní úklid) – pozor na vnucování svých cílů ostatním
- Jakákoli dobrovolnická činnost či pomoc ostatním zvyšuje pocit kompetentnosti a vlastní možnosti situaci ovlivnit – tím roste pocit kontroly nad situací
- Udržování sociálních kontaktů, ať už telefonicky, dopisy nebo přímo např. v práci, tam, kde je to možné – sdílet obavy, ale i naděje
- Distancovat se od zahlcujících katastrofických zpráv a scénářů (digidetox?) vyvolávající obavy z budoucnosti, žít tady a teď (mindfulness)
- Uvědomování si vděku, že mám práci/školu/kamarády/prarodiče prostě co si vzpomenete:)
- A především jakýkoliv pohyb, ať již práce, venčení, procházky nebo sport, ideálně na čerstvém vzduchu (mindfulness v praxi:)
Mgr. Jana Teriaki, ředitelka školy
